Studánky

Studánky jsou prameny upravené lidskou činností tak, aby se z nich dala nabírat voda.

Hned v úvodu této kapitoly je nutno napsat, že budování a údržba studánek NENÍ ochranou přírody. Jde spíše o ochranu kulturního dědictví, místních tradic či o okrašlovací činnost. Z hlediska ochrany přírody mohou někdy dokonce i škodit.

V čem může být problém? Vybudování studánky je vždy větším či menším zásahem do prameniště. A jak psáno výše, prameniště jsou mnohdy přírodně velmi cennými územími, a i přímo vlastní pramen má své specifické obyvatele. Pokud jde o studánky zcela zakryté, pak zhoršují přístup živočichů k vodě. Tento problém lze eliminovat vybudováním tůňky na odtoku ze studánky.

Každopádně studánky jsou v krajině odnepaměti. Ve volné krajině sloužily jako zdroj vody pro lidi pracující v lese či na poli a také pro poutníky na cestách. Původně šlo pravděpodobně o velmi jednoduché úpravy – v rovinatějším terénu prohlubeň obložená kameny, v horském terénu dřevěný žlábek. Později byly tyto vývěry z důvodu jejich ochrany překrývány jednoduchými dřevěnými či kamennými stříškami. V blízkosti obydlí se budovaly větší studánky, často v podobě drobných kamenných či dřevěných stavbiček, do nichž se dalo vstoupit. Ty pak sloužily jako zdroj vody pro obyvatele jedné usedlosti nebo třeba celé vsi (obecní studánky). Byl-li v blízkosti vhodný pramen, bylo to vždy jednodušší než kopat studnu. Některé prameny byly opředeny legendami o zázračných uzdraveních, a nad nimi se stavěly studánky v podobě kaplí. Nová éra studánek začala na přelomu 19. a 20. stol. s rozvojem okrašlovacích spolků. Studánky se začaly budovat jako estetický prvek, cíl vycházek, připomínka slavných osobností. V řadě regionů po polovině 20. století zájem o studánky upadl a mnoho studánek zpustlo. Obnovený zájem se datuje od 80. let 20. století, kdy se na mnoha místech začalo s mapování a obnovou studánek. Tento stav trvá vesměs dodnes.

Na co se zaměřit před opravou / obnovou studánky?

  • Kvalita vody: studánka láká kolemjdoucího k napití, opravovat studánky se závadnou, zdraví nebezpečnou vodou je proto nevhodné. Obecným problémem je, že studánky nemají žádná ochranná pásma, takže kvalita jejich vody může být v čase proměnlivá. I tak je ale vhodné nechat si před rekonstrukcí udělat rozbor vody. Existují samozřejmě výjimečné případy, kdy dává smysl i rekonstrukce studánky se závadnou vodou (historicky či kulturně významné místo, místo spojené s nějakými místními tradicemi, legendami), pak to ale musí být na studánce zcela jasně uvedeno a v ideálním případě je třeba zvolit takové řešení, kde voda nevytéká z trubky nebo korýtka.
  • Studánka je součástí pozemku a každý pozemek někomu patří. K rekonstrukci studánky je tedy nutný souhlas vlastníka či uživatele pozemku.
  • Pokud se ve studánce „ztratila voda“, je potřeba zjistit proč. Může jít o zánik pramene (např. v důsledku stavební činnosti v okolí), pak takovou studánku nemá smysl obnovovat (opět s výjimkou udržení historické paměti místa). Problém ale může být i v tom, že „studánka“ neleží přímo na prameni, voda je do ní přiváděna trubkami z nějakého vzdálenějšího prameniště a tyto trubky jsou ucpané či jinak poškozené. Zde rekonstrukce smysl má, je ale třeba počítat s technicky náročnější akcí.
  • Je vhodné při rekonstrukci zachovat historickou podobu studánky.

Budovat nové studánky? Doporučujeme pouze tam, kde to má praktický význam (např. na tábořišti, kam pravidelně jezdíme a potřebujeme tam zdroj vody). Jinak je studánek dnes již v krajině dost a je vhodné nechat některé prameny a prameniště také „přírodě“. I zde samozřejmě platí to, co bylo řečeno u rekonstrukcí, tedy že studánku má smysl budovat pouze tam, kde je pitná voda a že je nutný souhlas majitele pozemku. Na co se dále zaměřit?

  • Ne každý pramen je vhodný k úpravě. Vydatnost pramene může během roku značně kolísat. Pro úpravu na studánku je vhodný pouze pramen se stabilní vydatností v průběhu celého roku. Kolísání vydatnosti v průběhu ročních období nebo dokonce po silných deštích svědčí o tom, že voda je sbíraná mělce pod povrchem a kvalita vody bude značně nestálá.
  • Vhodný je i biologický monitoring místa. Měli bychom vědět, co zde žije a roste a studánku vybudovat tak, aby toto nebylo poškozeno.
  • Pokud má jít o složitější konstrukci, než je pouhá pramenná jímka či přepad, je vhodné prokonzultovat to s někým, kdo má s tímto již nějaké zkušenosti, případně odborné znalosti z oboru hydrogeologie. Jímání pramene není zcela jednoduchou záležitostí a nevhodnými zásahy lze pramen i poškodit.
  • Studánka by měla být konstruována tak, aby v místě nerušila krajinný ráz.

Čištění studánek patří mnohde k tradičním aktivitám, je spojeno s nejrůznějšími zvyky a rituály. Ovšem i taková zdánlivě bohulibá činnost, jako je vyčištění studánky od starého listí a větviček, má svá rizika. Může zahubit mnoho zajímavých živočichů, kteří ve studánce nebo v nádržce pod studánkou žijí. Především jsou to blešivci, kteří se tlejícím listím živí a již od února se jich v nádržce pod studánkou může prohánět bezpočet. Může to být také náš nejmenší měkkýš, praménka rakouská, který se velmi vzácně vyskytuje v čistých a chladných vodách. A mnozí další. Než se do čištění studánky pustíte, je proto vhodné prozkoumat, co ve studánce žije. Bezproblémovým „čištěním studánek“ je samozřejmě úklid odpadků v jejím okolí nebo šetrné vyčištění nánosů ve výtokové trubce.