Revitalizujeme mokřady v přírodní památce Milčice a Na Skřivánku

V roce 2025 obnoví Český svaz ochránců přírody v rámci projektu Naše mokřady v době klimatické změny dvě mokřadní lokality – jednu v přírodní památce Milčice v okrese Nymburk ve Středočeském kraji a druhou Na Skřivánku v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Zapojena bude také veřejnost. Projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.

Přírodní památka Milčice

Z kdysi botanicky velmi cenných slatinných luk byla v 80. letech 20. stol. většina slatiny vytěžena pro lázeňské účely. Na místě vznikla prohlubeň, jejíž nejhlubší část se zaplnila vodou. Prameny silně mineralizované vody nezanikly a kolem nich se začala opětovně vytvářet slatiništní společenstva. Proto byla mokřadní lokalita zahrnuta mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 a s účinností od března 2017 vyhlášena přírodní památkou. Místo však bylo bezprostředně po těžbě nevhodně osázeno dřevinami, které následně doplnila i náletová vegetace, v důsledku čehož většinu lokality pokryl poměrně hustý „lesní“ porost. Ten způsobuje zastínění lokality (zánik bezlesí), snižování množství vody (masivní transpirace) a rychlé zazemňování mělčích vodních ploch (opad listí). Tento stav vede k postupnému zániku předmětu ochrany. Na druhou stranu jde dnes o jeden z mála lesíků v okolí s výskytem řady druhů ptáků.

Po sériích jednání a vyjasňování představ všech zúčastněných stran (Krajský úřad jako orgán ochrany přírody, obec Milčice jako samospráva i jako vlastník pozemku, Pozemkový spolek Huslík při ZO ČSOP Polabí, který měl zájem s péčí o lokalitu pomoci), jak tedy vlastně o lokalitu pečovat, získal v roce 2021 pozemkový spolek pozemek od obce do užívání. Za dozorování Odboru životního prostředí Krajského úřadu na lokalitě probíhá postupné prosvětlování porostu a kosení, čímž se obnovuje její diverzita a zlepšují se životní podmínky pro řadu dosud přeživších vzácných druhů rostlin a živočichů, které tu dříve díky bezlesí prosperovaly, aniž by docházelo (opticky i funkčně) k nějakému drastickému omezení zeleně.

Co je třeba akutně řešit, je obnova dnes již z velké části zaniklých drobných vodních ploch. Proto dojde v roce 2025 k obnově minimálně pěti mělkých tůní, každá o ploše v desítkách metrů čtverečních, pomístní stržení drnu a další prosvětlení dřevin v jejich okolí. Tím vzniknou vhodné podmínky pro obojživelníky, bezobratlé i cennou slatiništní vegetaci a bude stabilizován vodní režim lokality. Některé práce budou probíhat s pomocí techniky, k dalším bude přizvána veřejnost, která se tak seznámí s možnostmi a způsoby její obnovy.

Na Skřivánku

Mokřadní lokalitu Na Skřivánku vykoupil po sérii napínavého sledu událostí v roce 2024 Český svaz ochránců přírody v rámci programu Místo pro přírodu.

Tip na výkup přišel od realitní kanceláře. Nabídka byla projednána s Pozemkovým spolkem Gallinago při ČSOP na Vysočině, který lokalitu doporučil a zároveň se zavázal k její následné péči. Získat pro přírodu téměř 8 ha souvislých pozemků bylo velice lákavé, ale zaplatit naráz potřebnou částku bylo mimo standardní možnosti veřejné sbírky Místo pro přírodu. ČSOP se proto rozhodl koncem roku 2023 spustit celostátní kampaň s názvem „Zachraň Skřivánek“, jejímž cílem bylo nashromáždit během omezené doby potřebný obnos. Využity byly různé způsoby propagace a fundraisingu, mimo jiné například výtvarná dětská soutěž a následná dražba vybraných prací. Významnou finanční podporu se podařilo pozemkovému spolku domluvit s Krajem Vysočina. Dík ale patří všem, ať už na výkup přispěli jakoukoli částkou.

Nějaké základní informace o biologické hodnotě lokality existovaly, ale bylo jich katastrofálně mámo. Tato lokalita navzdory její rozloze a relativní zachovalosti překvapivě unikala pozornosti přírodovědců. Pro stanovení plánu, co kde přesně dělat, kde je třeba napnout všechny síly k zachování a posílení cenných biotopů, která místa jsou už tak degradovaná, že spíš volají po obnovních zásazích, kde kácet a kde nekácet, kde kopat tůně a kde nekopat… jsou potřeba mnohem detailnější informace o tom, co kde na lokalitě roste a žije. Proto byly již z jara 2024, ještě v průběhu shánění peněz (aby se postihla celá vegetační sezóna) zadána odborníkům řada přírodovědných průzkumů. Získaná data jsou v současné době zpracovávána. Průzkumy zafinancoval náš dlouholetý partner nejrůznějších mokřadních projektů, Nadační fond Veolia.

Řešit před započetím prací bylo nutné i další limity. Tím nejzásadnějším je, že část pozemků na lokalitě je propachtována a pachtovní smlouva má výpovědní dobu 5 let. Jednání s pachtýřem dopadla velmi pozitivně. Zemědělec potřebuje na pozemcích hospodařit kvůli dotačním podmínkám ještě tři roky, ale záměrům na obnovu přírody je nakloněn, a tak je ochotný domluvit se i dříve na čemkoli, co nebude v rozporu s podmínkami čerpané dotace. Například na převodu travnaté louky na květnatou či obnovení vodoteče skrze louku. Nabízí i spolupráci na různých aktivitách na lokalitě.

V roce 2025 nás čeká příprava revitalizace a následná realizace, ke které budou přizváni také dárci a dobrovolníci.

Projekt Naše mokřady v době klimatické změny je zaměřen na problematiku mokřadů (v širokém slova smyslu) v souvislosti s klimatickou změnou. Je nesporné, že mokřadní biotopy patří klimatickou změnou k nejohroženějším, ale zároveň je existence mokřadních (vodních) biotopů důležitým adaptačním opatřením. Je tedy potřeba v době klimatické krize věnovat mokřadům mimořádnou pozornost.

Cílem projektu je přiblížit problematiku významu, ochrany a obnovy mokřadů co nejširšímu spektru veřejnosti (děti a mládež, veřejná správa, vlastníci pozemků, potenciální dobrovolníci…). Projekt zahrnuje celou škálu informačních a vzdělávacích nástrojů od webových stránek přes odborné exkurze, soutěže, konferenci či celostátní kampaň až po praktické workshopy a provedení ukázkových revitalizací.